Transakční analýza – příklady z praxe 2

Komunikační hry

Zajímavé je odhalení složitějších komunikačních her. Znovu si dovolím odkázat na inspirativní knížku Jak si lidé hrají, kterou napsal otec transakční analýzy Eric Berne.

V praxi manažera vidíme často hru „Myslím to s vámi dobře“ nebo „A nemohl byste – ano, ale“.

První hru hrajeme v případě, když dáváme podřízenému nějakou odbornou radu. Například mu jasně řekneme, jak má dělat svoji práci,jak si má zorganizovat čas,jak má vést lidi atp. Naše rada má ale v podtextu sdělení: „myslím to s vámi dobře“.

Podřízený se po čase vrátí s tím, že rada nefunguje. My mu opět poradíme (myslíme to s ním přeci dobře…) a ono to opět nepomůže… Postupně v nás narůstá pocit neschopnosti a dotyčný má svůj problém pořád nevyřešený. Hádejte, kdo má z této hry zisk? Já myslím, že manažer pouze tehdy,jestli je masochisticky orientovaný.

Mnohem účelnější se pak jeví vůči zaměstnanci zaujmout dospělé stanovisko, ve kterém za něj nepřebíráme odpovědnost: Jak to vidíš? Co navrhuješ? S čím konkrétně chceš pomoct? Co uděláš? Skus tedy postup, který se ti zdá nejlepší, a když to nebude fungovat přijď. Budeme spolu pokračovat dál. To zvládneš.

Druhou hru poznáme velmi dobře už podle replik obsažených v jejím názvu.

Na naše: A nemohl byste více delegovat? Dostáváme odpověď: Ano, ale všechno delegovat nejde. A co kdybyste zkusil kurz timemanagementu? Ano, to bych mohl, ale nemám čas. A co kdybychom vám našli výkonnější sekretářku? To by bylo pěkné, ale na to nemám budget.

Tato hra je velmi oblíbená a rozšířená ne jenom pracovním prostředí. Může se hrát do nekonečna. Když se však na ni podíváme zblízka, vidíme, že je možná zábavná (pro obě strany), ale v práci manažera neefektivní.

Transakční analýza - příklady z praxe 1

Přehnaně rodičovské prostředí podněcuje v lidech jejich dětské chování.

Představme si oddělení ve kterém pracuje nápadné množství mladých mužů. Na tento tým se množí stížnosti ostatních zaměstnanců. Většinou vadí jejich arogantní chování, vyvyšování se nad ostatní, nedochvilnost a nedodržování dohod. Toto chování je charakteristické pro dětskou komunikační rovinu. Nepřekvapí nás tedy, že jejich vedoucí se chová jako rodič -otec, který své podřízené všude omlouvá, vyjednává pro ně zvláštní výhody a vůbec se k nim chová jako k milovaným synům.

Samozřejmě, že tady musíme brát v úvahu mnoho dalších faktorů a nevíme, jestli bylo na začátku vejce nebo slepice, resp. jestli se nejdříve vedoucí choval rodičovsky a tak k sobě „přilákal“ typ dětsky se chovajících podřízených, nebo to bylo naopak.

Tento druhý případ je častý spíše v prostředích, kde se už z podstaty vykonávané práce vyskytují mladí lidé, většinou bez předchozích pracovních zkušeností. Typicky to můžou být call centra. Tito zaměstnanci jsou nezralí, nemají vypracované profesionální návyky. Neví, co mohou od práce očekávat a proto často reagují na dětské úrovni komunikace. Role jejich vedoucího je proto velmi obtížná. I zkušení manažeři se v této pozici uchylují k rodičovskému jednání a kruh se uzavírá.

Jiným příkladem je prostředí, kde „vládnou“ vágní předpisy a nejasná komunikace, které podněcují v zaměstnancích jejich dětskou osobnostní a komunikační rovinu. Když (i záměrně) vybereme do takového prostředí doposud výborného manažera s profesionálními návyky, může se lehce stát, že bude časem postávat před budovou společnosti a pokuřovat cigaretu, jeho pracovní výkon klesne a přístup ke kolegům bude víc emotivní než věcný.

Podobný účinek má i takový přístup vedení, kdy má zaměstnanec pocit, že nezáleží na jeho názoru a na tom, jaký výkon podá.

Paradoxně takové pocity nezažívají jenom zaměstnanci v podnicích ve kterých je kontrola jejich práce malá, ale i ti, kteří pracují v podnicích, kde je kontrola velká. Odměňování za výkon je však nejasné (příliš komplikované), nebo jsou trestané „chyby“ pracovníka a úspěchy jsou opomíjeny.

Co to je transakční analýza

Transakční analýza předpokládá, že každý z nás disponuje třemi komunikačními rovinami – rodičovskou, dětskou a dospělou. Komunikujeme na základě akce a reakce a zvolit cíleně například dospělé jednání, vyžaduje určitou míru zralosti a sebeovládání.

Eric Berne čtivě popsal tuto teorii v knize Jak si lidé hrají a uvedl zde dostatek inspirativních příkladů ze života.

Uvádím zde příklady různých druhů slovní komunikace, které ale zásadně ovlivňuje komunikace mimoslovní a samotné jednání manažera.

Rodičovská komunikace je hodnotící, kritická a určuje co je dobré a co je špatné. Typické jsou pro ni zákazy, příkazy, manipulace pocity viny, odvolávání se na normy a morálku. Rodič se může chovat více jako kritik, nebo více jako pečovatel.

Příklady kritického rodiče (manažera):

Děláš svoji práci povrchně. Měl by si se víc věnovat lidem. Jak to, že to ještě není hotové? Prostě to tak udělej! No to snad není možné! Tak takhle se to u nás nedělá.

Příklady pečujícího rodiče (manažera):

Věruško, to nějak vyřešíme. Kluci z oddělení nákupu si na vás dovolovali? Tak to si s nimi vyřídím. Už tolikrát jsem vám vysvětlovala jak se to dělá a vy to stále neumíte?

Dětská rovina komunikace obsahuje mnoho emocí, vzdoru, oponování a okamžitých reakcí ale i kreativitu a zrcadlení.

Příklady:

To teda ne! Cože? To nemyslíte vážně! Jak to že on má víc peněz (lepší podložku pod myš) než já? To je skvělé, úžasné! Tak to bychom na tu akci mohli koupit každému dárek, třeba takovou pěknou tašku a dát na ni logo a pak bychom mohli….

Dospělá komunikace je racionální, neosobní resp. bez emocí, používáme v ní konkrétní argumenty, sdělujeme fakta, informujeme.

Příklady

Co konkrétně se stalo? Odevzdal jste práci o dva dny později. Sejdeme se zítra v půl třetí a detailně probereme vaše požadavky.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Transak%C4%8Dn%C3%AD_anal%C3%BDza

Proč nás bolí záda... Atlasův syndrom

Doporučuji si přečíst tento článek:

http://www.hrportal.cz/?sekce=3&uroven=4&obsah=0&cid=164893&PHPSESSID=fd1882beb1b9c1d0ffb76bc8742aa13b