středa 20. února 2008

Co dělat s vyhořením

  1. Vyberme si vhodné lidi

Osobnost zaměstnance má vliv na zvládání stresu a tedy i na vznik syndromu vyhoření. Určuje, jak zaměstnannec stres vyhodnotí, jaké zvolí strategie jeho zvládnutí a jak ho bude prožívat.

Lidé s velkou mírou empatie, obětavosti, zájmu o druhé, se sklonem k úzkosti a neschopní relaxovat, soutěživí odpovědní perfekcionisti bez asertivních dovedností, jsou zranitelnější.

Naopak asertivní, sebevědomí jedinci s uskutečnitelnými ambicemi, bezstarostní optimisté, kteří si umí odpočinout, zvládají dlouhodobý stres lépe.

Hlavně první typ lidí se s velkou vervou a nadšením pustí do nové práce a všechno ostatní jde stranou. Postupně však sil ubývá, pomyslná polínka se do ohně nepřikládají a počáteční nadšení se mění v první příznaky vyhoření.

Zjistit, o který typ osobnosti se jedná, můžeme pomocí cílených otázek už v průběhu výběrového rozhovoru. Zajímá nás především, jakým způsobem zaměstnanec zvládal dlouhodobý stres v předchozích profesích, jaké si vzal ponaučení, jak odpočívá, jaké má zázemí. Výstižný obraz nám poskytnou také případové studie, ať písemné, či hrané.

Inteligence a hlavní demografické faktory, jako jsou věk, stav, vzdělání či délka praxe v oboru, nejsou pro rozvoj syndromu vyhoření podstatné.

  1. Dělejme prevenci

Samozřejmě nejlepší prevencí je umístit do rizikového prostředí pracovníky, kteří jsou vůči stresu odolní. To ale vždy nejde.

V tomto případě je potřeba důkladně vysvětlit zaměstnanci jeho roli a co se od něj očekává. Jasně a pro zaměstnance srozumitelně vše definovat. Výborně se k tomu hodí kompetenční modely. Toto opatření snižuje míru nedorozumění, nejasných očekávání a marného snažení.

Druhým důležitým nástrojem je hodnocení. Cílem je, aby zaměstnanec dobře chápal svoji roli a kariérní postup, dostával adekvátní úkoly tak, aby rozvíjel svůj potenciál a měl možnost svoji práci ovlivňovat. Hodnocení je také příležitostí sdělit zaměstnanci, jak si jej vážíme, vyslechnout jeho nápady a návrhy, pomoci mu v jeho životní situaci.

3. Vzdělávejme

Kromě vzdělávání managementu v tom, jak připravovat popisy práce, hodnocení a jak vést a odměňovat lidi, je důležité vzdělávání řadových zaměstnanců. Zvláště pracovníci v rizikových profesích by měli vědět co nejvíce o rozvoji syndromu vyhoření, zvládání dlouhodobého stresu a time managementu. Samozřejmostí je pravidelný trénink asertivního jednání v opakujících se stresových situacích.

4. Vhodně odměňujme

Nikde jinde tak neplatí, že jsme každý jiný, jako právě tady. Vycházejme zaměstnancům vstříc a podporujme je v kvalitním prožívání života. Odměňujme je podle jejich potřeb. Někdo touží jít s dětmi na kroužek, jiný si rád ráno zaplave, další chodí hrát fotbal. Jako hudba budoucnosti nám zní pojmy: práce z domova, snížené úvazky,

Žádné komentáře: